Tendence, trendy, síly a vlivy určující povahu společenské situace v Republice Myanmarský svaz, a to po třech letech vleklé občanské války, v níž proti sobě stojí demokratizující legitimní hnutí politických stran a občanské společnosti, včetně jejích etnických skupin, a vládní junta nastolená vojenskými silami, které se pokusily o převzetí moci násilím v nepovedeném puči z roku 2021. Briefer.
Republika Myanmarský svaz čelí rozkladnému procesu pod tíhou tříleté kontinuální mnohačetné krize (politické, ekonomické, humanitární, ekologické), v jejímž centru je nepodařený pokus o násilné svržení demokratizující vlády strany NLD (1.2.2021), jež zvítězila ve volbách roku 2020.
V mezinárodních analytických kruzích probíhá nekoordinovaná rozepře o tom, zda na výsledek agonizujícího konfliktu, bude mít klíčový vliv separatistické smýšlení jednotlivých etnik Svazu a moc jejich ozbrojených skupin (EAOs), které mohou vést až k rozpadu svazového uspořádání), nebo to budou totalizující politické a ozbrojené složky junty (SAC a Tatmadaw), které navzdory mnohačetnému tlaku obstojí v konfliktu, jejž iniciovaly, nebo zda to bude Čína, kdo ve své všemohoucnosti dokáže jediným rozhodnutím vyslat Myanmar na novou trajektorii dle své volby… Nejoptimističtější z oprávněných scénářů pak počítají s prokazatelnou konsolidující silou a odolností občanského odporu a jeho demokratických struktur, ať už civilních a politických (Civil Disobedience Movement, National Unity Government, National Unity Consultative Council a Committee Representing the Pyidaungsu Hluttaw), či ozbrojených (People‘s Defence Forces).
Demokratická linie je v myanmarské společnosti silná a hmatatelná, jde napříč etniky, státy a politickými stranami, a bude svou roli hrát za každé situace. Je dobré nebrat jako samozřejmou skutečnost, že v rámci Jihovýchodní Asie je Myanmar zemí, kde je demokratizace a ochrana lidských a občanských práv a svobod, včetně inspirace západními demokraciemi, vnímána jako pozitivní jev.
Trendy v situaci občanské společnosti
Hnutí občanské opozice je mimořádně silné a důležité pro aktuální vývoj v zemi, jde o robustní paralelní polis. Disentní struktury se v letech 2023-24 stabilizovaly. Etablovaly se aktivní, funkční exilové kolektivy v JV Asii (zejména v Thajsku), posílily se struktury v Evropě (Švédsku, Norsku, ale i ČR). Interní a externí skupiny jsou v intenzivním kontaktu a spolupracují. Myanmarské a evropské advokační komunity se propojily a jejich snahy jsou obvykle koordinovány. Podílely se na ustavení osmi souborů sankcí EU vůči Myanmaru. Barmská analytická komunita se nyní konfrontuje s výzvou podílet se na jejich vymáhání.
V průběhu roku 2024 probíhá diverzifikace demokratického hnutí odporu vůči juntě. Činitelé spojení společným nepřítelem po úspěších vojenských operací už začínají formulovat své individuální plány pro po-převratové dění. V mnohých státech vznikají proto-státní struktury s demokratickým a federalistickým půdorysem (např. Karenni State Consultative Council ve státu Kayah, nebo Kachin Political Interim Coordination Team (KPICT), ale i v Šanském státě a Rakhinu).
Stabilizace disentních struktur vede k tomu, že občanská společnost v Myanmaru i exilu se připravuje na svou úlohu při budování státu. Myanmarští jsou si dobře vědomi, jak významnou roli musí, ale také mohou hrát občanské iniciativy, ať už jde o podporu demokratické tranzice, zajišťování svobodného přístupu k informacím nebo o potlačování korupce, a obětavě tyto úlohy plní i v extrémně složitých podmínkách daných násilným pučem. Současně se konfrontují s výzvou být připraveni na složité období, které nastane po pádu junty. Bez ohledu na reálnost této výzvy jde o formativní ideu v paralelní polis, kde občanské struktury fungují.
Druhou formativní ideou pro občany států Svazu je přesvědčení, že žádný scénář budoucího vývoje nebude napodobovat období konsolidované junty devadesátých let ani jevištní demokracii let 2010-2020.
Proběhlo tedy vyčlenění demokratického disentu vůči aktuálnímu establishmentu junty, došlo a dochází k jeho ostrakizaci a následné tvorbě „paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity“, jakou známe i z našich dějin.
Aktivní struktury občanské společnosti (v Myanmaru i v exilu v Thajsku, Indii a Laosu) se potýkají s akutní potřebou kvalitního vzdělání v oblasti dovedností občanského dohledu (watchdog) a advokační práce vůči mezinárodní komunitě (zejm. EU), jež může podpořit jejich demokratizační úsilí dnes i v budoucnu. Stejně tak se potýkají s vědomou absencí konceptuálního rámce pro budování demokratického státního zřízení (a role občanské společnosti) po ukončení násilného vojenského převratu.
Generace Z, jejíž význam je pro demokratizační úsilí zásadní, je připravena o přístup ke kvalitnímu systematickému vzdělání v občanské výchově a výchově k demokracii, což k výše zmíněným problémům přispívá. Tato generace na druhou stranu vnímá svět prizmatem aktuálního globálního dění (klimatická spravedlnost, genderové či digitální agendy) a potřebuje s ním „držet krok“.
Jak mohou demokratizaci prakticky podpořit státy, jež sdílejí hodnoty demokracie a ochrany lidských práv?
Je třeba podpořit ty role občanské společnosti, které jsou klíčové jak pro její aktuální situaci, tak také pro ustavování demokratické integrity nového zřízení: občanský dohled (watchdogová role), advokační práce a oponentura (konstruktivní role) v demokratickém zřízení. | Je třeba budovat pokročilou znalostní a dovednostní bázi využitelnou nyní v období probíhajícího revolučního konfliktu. | V neposlední řadě je třeba saturovat vzdělávací potřeby Generace Z v disentu a nabídnout jí vzdělávání k občanství reflektující globální kontext jejich boje proti diktatuře junty.
–oc–